Děti občas mohou mít pocit bezútěšnosti z neustálých změn. Ať už chodí do školky, školy, nebo musí zůstávat doba v rámci vládního nařízení. Koneckonců, do každé rodiny přinesla opatření spojená s covidem určitou dávku nejistoty. I když všichni většinu doby kolem sebe vidíme roušky a podvědomě tak na covid myslíme, u četby knihy se můžeme přenést do jiného světa s jiným typem problémů. Takže jakou knihu si přečíst v této době? Aby kniha děti zaujala, musí splňovat několik kritérií.
Úspěšnější je kniha s dobře napsanými postavami
Skvěle napsané postavy nemusí být zároveň sympatické. I v dětských knihách mohou kromě záporáků občas i hrdinové příběhu dělat věci, se kterými čtenáři nesouhlasí. Lidé chybují a ze selhání se mohou poučit. To samé by mělo být umožněno alespoň některým postavám, protože je to neoddělitelná součást života – bez občasného neúspěchu postav by byla četba nudná.
Postava je ještě o něco zajímavější, pokud má vlastnost, kterou se odlišuje od ostatních – je nejistá v rozhodování, neumí přestat mluvit podobně jako Oslík ve Shrekovi, neumí plavat. Všimněte si, že s většinou postav sympatizujete, protože jsou zábavné (tzn. ojedinělé a nenudí vás, nemusí být nutně vtipné) nebo protože se s nimi můžete ztotožnit.
Vyberte si dobrodružný příběh, ve kterém musí postavy překonat nástrahy
Především menší děti můžou skrz knihy poznat situace, které ve svém životě ještě nepoznaly, případně ani nepoznají. Může jít o odtržení se od kolektivu, vyrovnání se s vlastními stíny, přijmutí svojí jedinečnosti či klasická dobrodružství jako je záchrana princezny. Každý důležitý aktér knižního příběhu by měl vyrovnávat i s nepříjemnými situacemi pasujícími k věku čtenáře – ať už jde o ztrátu pytlíku bonbónů nebo rozchod s první láskou. Pouze pozitivní situace by z knihy brzo udělaly nudné čtení.
Knihy o epidemiích z minulosti mohou mít paradoxně pozitivní účinek
Koronavirus je pro lidstvo sice novinkou, ale jiné druhy epidemií a dalších pohrom velkého rozsahu se objevují po mnoho staletí. Lidstvo bojovalo proti moru, pravým neštovicím, španělské chřipce a dalším „radostem“.
Ohledně tohoto tématu existuje spousta knih pro dospělé, zkuste třeba Bledého jezdce Laury Spinney a Mor od Alberta Camuse. Detailní poznání, že v minulosti čelili lidé mnohem horším pandemiím, může být v jistém smyslu uklidňující. Epidemie zde byly a budou, ale co je důležitější – nikdy netrvaly věčně, a nakonec je lidstvo vždycky přečkalo. Nyní navíc máme mnohem lepší zdravotní péči i výzkum.
Mluvte s dětmi o rozečtené knize, prohloubíte tím jejich zážitek
Ideální samozřejmě je, pokud knihu, kterou dítě čte, znáte také. Pokud tomu tak není, můžete se čtenáře zeptat, o čem kniha je a pokládat mu doplňující otázky k tématu. Je důležité o tom vést s dítětem dialog. Pokud totiž přečtené pasáže společně zhodnotíte a proberete, může dítě přijít na nové úhly pohledu a odnést si více postřehů, než kdyby si všechno muselo přebrat samo.
Samostatnou kapitolou jsou interaktivní knižní prvky, což mohou být třeba místa pro kreativní vyjádření. V nové knize pro děti Řekni mi, jak vznikl svět mají děti možnost vymalovávat omalovánky i kreslit.
Kniha Řekni mi jak vznikl svět v prodeji.
Některým dětem se sice v tomto roce výrazně narušil školní režim. Většina z nich je ale přizpůsobivá lépe než my dospělí, a tak odpověď na otázku, jakou knihu si přečíst během covidové karantény, není zas tak těžká – čtěme, co chceme a co nás bude bavit. Jak vybrat vhodnou knihu pro děti zjistíte v dalším článku na blogu. Knížka je dobrým pomocníkem pro zvednutí nálady. A navíc – kdy jindy bychom měli mít na čtení čas než během omezeného režimu?
A pokud jste ještě nečetli o nové knize pro děti Řekni mi, jak vznikl svět, přečtěte si o ní více v nejčastějších dotazech. Vychází již 4. prosince 2020.
Add Comment